Shrnutí

Hospodářský růst v eurozóně by měla tlumit setrvale vysoká geopolitická a politická nejistota, což zpomalí očekávané oživení. Tento vývoj následuje po mírně slabším růstu na konci roku 2024, než se očekával. Nejistota v domácí i obchodní politice je vysoká. Ačkoli základní projekce zahrnuje pouze dopad nových cel na obchod mezi Spojenými státy a Čínou, předpokládá se, že negativní účinky nejistoty spojené s možnosti dalších změn v opatřeních v oblasti světového obchodu, zejména vůči Evropské unii, budou tlumit vývoz z eurozóny i investice v ní. To spolu s přetrvávajícími náročnými úkoly v oblasti konkurenceschopnosti povede k dalšímu poklesu podílu eurozóny na vývozních trzích. I přes tyto nepříznivé faktory přetrvávají podmínky pro opětovné posílení růstu HDP v eurozóně v horizontu projekcí. Očekává se, že rostoucí reálné mzdy a zaměstnanost v prostředí silného trhu práce podpoří i přes jeho ochlazování hospodářské oživení, v němž klíčovým faktorem přispívajícím k růstu zůstává spotřeba. Domácí poptávku by mělo podpořit i uvolnění podmínek financování, jak naznačují tržní očekávání budoucího vývoje úrokových sazeb. Trh práce by měl zůstat odolný a míra nezaměstnanosti by měla v roce 2025 dosáhnout v průměru 6,3 % a v roce 2027 poklesnout na 6,2 %. Vzhledem k tomu, že některé cyklické faktory, které v poslední době snížily produktivitu, začínají odeznívat, se očekává, že produktivita v horizontu projekcí oživí, i když přetrvávají strukturální problémy. Celkově se předpokládá, že průměrný roční růst reálného HDP dosáhne v roce 2025 úrovně 0,9 %, v roce 2026 posílí na 1,2 % a v roce 2027 na 1,3 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2024 byl výhled růstu HDP revidován směrem dolů o 0,2 procentního bodu jak pro rok 2025, tak pro rok 2026. Pro rok 2027 zůstává beze změny. Důvodem slabšího výhledu jsou především revize vývozu a v menší míře i investic směrem dolů; odráží se zde oproti původním očekáváním silnější dopad nejistoty, jakož i předpoklad, že náročné úkoly v oblasti konkurenceschopnosti budou pravděpodobně přetrvávat déle, než se čekalo.^[1]

Celková inflace měřená HICP se v posledních měsících zvýšila, ale předpokládá se, že v průběhu roku 2025 nepatrně zmírní a poté od prvního čtvrtletí roku 2026 poklesne a bude se pohybovat kolem inflačního cíle ECB na úrovni 2,0 %. Na začátku horizontu projekcí by vlivy srovnávací základny ve složce energií a vyšší růst cen potravin měly víceméně vyrovnat tlumící dopady poklesu inflace měřené HICP bez započtení cen energií a potravin (dále též „HICPX“). Nárůst cen energetických komodit na přelomu roku se promítne do meziroční změny cen energií v roce 2025. I když by ceny ropy a plynu měly v souladu s cenami futures klesat, je pravděpodobné, že růst cen energií bude po celý horizont projekcí nadále vykazovat kladné hodnoty, i když pod historickým průměrem. Očekává se, že v roce 2027 bude růst cen energií způsoben zavedením nových opatření ke zmírnění změny klimatu. Předpokládá se, že inflace ve složce potravin poroste až do poloviny roku 2025, a to především v důsledku nedávného výrazného růstu cen potravinářských komodit, a poté klesne a v roce 2027 dosáhne v průměru 2,2 %. Inflace měřená HICPX by měla počátkem roku 2025 začít klesat s tím, jak budou odeznívat dopady opožděného přeceňování, ustupovat mzdové tlaky a dopad dřívějšího zpřísnění měnové politiky se bude nadále promítat do spotřebitelských cen. Hlavním faktorem tohoto poklesu by mělo být snížení růstu cen služeb, který je zatím poměrně setrvalý. Celkově by podle projekcí měla inflace měřená HICPX zpomalit z 2,2 % v roce 2025 na 1,9 % v roce 2027. Růst mezd by měl ze současné stále zvýšené úrovně pokračovat v sestupné tendenci s tím, jak odeznívají tlaky spojené s inflační kompenzací. Ve spojení s očekávaným oživením růstu produktivity by to mělo vést k výrazně pomalejšímu růstu jednotkových nákladů práce. V důsledku toho by měly domácí cenové tlaky nadále polevovat a ziskové marže by se měly v horizontu projekcí zotavovat. Vnější cenové tlaky, které se odrážejí v dovozních cenách, by měly zůstat mírné za předpokladu, že politiky EU v oblasti obchodních cel zůstanou beze změny. V porovnání s projekcemi z prosince 2024 byl výhled celkové inflace měřené HICP pro rok 2025 revidován o 0,2 procentního bodu směrem nahoru z důvodu předpokladů vyšších cen energetických komodit a oslabení eura, zatímco pro rok 2027 byl revidován nepatrně směrem dolů v důsledku mírně slabšího výhledu ve složce energií na konci horizontu projekcí.

Oznámení po dokončení těchto projekcí, která se týkala obchodní a fiskální politiky, zvýšila nejistotu ohledně výhledu hospodářského růstu a inflace v eurozóně.