TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 30. ledna 2025

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky, je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky.

Proces dezinflace je na dobré cestě. Inflace se nadále vyvíjí víceméně v souladu s projekcemi našich odborníků a ke 2% střednědobému cíli se má vrátit v průběhu tohoto roku. Většina ukazatelů jádrové inflace naznačuje, že se inflace ustálí na úrovni blízko našeho cíle, a to udržitelným způsobem. Domácí inflace zůstává vysoká především z toho důvodu, že v určitých sektorech se mzdy a ceny s výrazným zpožděním stále přizpůsobují předchozímu prudkému růstu inflace. Růst mezd však v souladu s očekáváním zmírňuje a zisky částečně tlumí dopad na inflaci.

Naše nedávné snižování úrokových sazeb postupně zlevňuje nové úvěry pro podniky a domácnosti. Podmínky financování jsou zároveň nadále přísné, mimo jiné proto, že naše měnová politika zůstává restriktivní a že předchozí zvyšování úrokových sazeb se stále promítá do objemu poskytnutých úvěrů, přičemž některé splatné úvěry jsou refinancovány při vyšších úrocích. Ekonomika stále čelí nepříznivým faktorům, ale rostoucí reálné příjmy a postupně odeznívající vliv restriktivní měnové politiky by měly postupem času podporovat oživení poptávky.

Jsme odhodláni zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Podle předběžného bleskového odhadu Eurostatu ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala. V blízké budoucnosti by měla zůstat slabá. Šetření naznačují, že zpracovatelský průmysl nadále klesá, zatímco aktivita v sektoru služeb roste. Spotřebitelská důvěra je křehká a rostoucí reálné příjmy prozatím domácnosti dostatečně nepovzbudily k výraznějšímu zvýšení jejich výdajů.

Přesto tu jsou nadále podmínky pro oživení. I když v posledních měsících trh práce mírně oslabil, je nadále velmi silný – v prosinci dosáhla míra nezaměstnanosti nízké úrovně 6,3 %. Solidní trh práce a vyšší příjmy by měly posílit důvěru spotřebitelů a umožnit nárůst jejich výdajů. Dostupnější úvěry by měly postupem času zvýšit také spotřebu a investice. Pokud nedojde k eskalaci obchodního napětí, vývoz by měl při růstu světové poptávky podporovat oživení.

Fiskální a strukturální politiky by měly zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky. Vítáme Kompas konkurenceschopnosti Evropské komise, který poskytuje akční plán s konkrétními opatřeními. Je zásadní navázat dalšími konkrétními a ambiciózními strukturálními politikami na návrhy Maria Draghiho na posílení evropské konkurenceschopnosti a na návrhy na posílení jednotného trhu, které připravil Enrico Letta. Vlády by měly své závazky, které jsou součástí rámce EU správy ekonomických záležitostí, uplatnit bezezbytku a bezodkladně. To pomůže snížit rozpočtové schodky a míru zadlužení udržitelným způsobem a současně upřednostnit prorůstové reformy a investice.

Inflace

Z listopadové hodnoty 2,2 % vzrostla meziroční inflace v prosinci na 2,4 %. Tento nárůst byl stejně jako v předchozích dvou měsících očekáván a v prvé řadě odrážel skutečnost, že předchozí prudké poklesy cen energií vymizely z výpočtů. Spolu s meziměsíčním nárůstem v prosinci to vedlo k mírně vyšším cenám energií na meziročním základě poté, co čtyřikrát po sobě klesaly. Tempo růstu cen zpomalilo v případě potravin na 2,6 % a u zboží na 0,5 %. Inflace v segmentu služeb posílila na 4,0 %.

Většina ukazatelů jádrové inflace se však celkově vyvíjí směrem k udržitelnému návratu inflace k našemu střednědobému cíli. Domácí inflace, jejíž vývoj následuje inflaci v sektoru služeb, zůstává vysoká, neboť mzdy a ceny některých služeb se s výrazným zpožděním stále přizpůsobují předchozímu prudkému růstu inflace. Současně nedávné signály ukazují na pokračující zmírňování mzdových tlaků a na tlumící úlohu zisků.

Očekáváme, že inflace bude v blízkém horizontu kolísat kolem stávající úrovně. Poté by se měla trvaleji ustálit blízko 2% střednědobého cíle. Tomuto vývoji by měly napomoci polevující tlaky na mzdové náklady a pokračující dopad minulého zpřísňování naší měnové politiky na spotřebitelské ceny. I když tržní ukazatele inflační kompenzace z velké míry korigovaly poklesy zaznamenané na podzim, většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání nadále dosahují zhruba 2 %.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena směrem dolů. Větší napětí ve světovém obchodu by mohlo negativně působit na hospodářský růst v eurozóně utlumením vývozu a oslabením celosvětové ekonomiky. Nižší důvěra by mohla zabránit očekávanému rychlému zotavení spotřeby a investic. Ke zhoršení by mohla přispět geopolitická rizika, např. neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě, která by mohla narušit dodávky energií a více tlumit světový obchod. Hospodářský růst by mohl být také nižší, pokud by opožděné vlivy zpřísňování měnové politiky trvaly oproti očekávání déle. Vyšší by mohl být, pokud by volnější podmínky financování a klesající inflace umožnily, že se domácí spotřeba a investice zotaví rychleji.

Inflace by mohla být vyšší, pokud mzdy nebo zisky vzrostou více, než se předpokládá. Proinflační rizika vyvolává také zvýšené geopolitické napětí, které by mohlo v blízkém horizontu vyvinout větší tlak na růst cen energií a přepravních nákladů a narušit světový obchod. Navíc extrémní povětrnostní jevy a postupně se projevující klimatická krize jako taková by mohly posilovat růst cen potravin více, než se očekává. Naproti tomu by mohla být inflace překvapivě nižší, pokud nízká důvěra a obavy kolem geopolitických událostí zabrání očekávanému rychlému zotavení, pokud měnová politika utlumí poptávku oproti předpokladům více nebo pokud dojde ve zbylých částech světa k nečekanému zhoršení hospodářského prostředí. Větší napětí ve světovém obchodu by zvýšilo nejistotu spojenou s inflačním výhledem eurozóny.

Finanční a měnové podmínky

Tržní úrokové sazby v eurozóně od prosincového zasedání vzrostly a částečně tak odrážely vyšší sazby na světových finančních trzích. I když podmínky financování zůstávají napjaté, snižování našich úrokových sazeb postupně zlevňuje podnikům a domácnostem úvěry.

Průměrná úroková sazba z nových úvěrů podnikům v listopadu poklesla na 4,5 %, přičemž náklady na emisi tržního dluhu zůstaly beze změny na úrovni 3,6 %. Průměrná sazba nových hypotečních úvěrů poklesla na 3,5 %.

Růst objemu bankovních úvěrů podnikům vzrostl z listopadové úrovně 1,0 % v prosinci na 1,5 %, a to při výrazném měsíčním toku. Růst objemu dluhových cenných papírů emitovaných podniky zmírnil v meziročním vyjádření na 3,2 %. Objem poskytovaných hypotečních úvěrů nadále postupně rostl, ale celkově zůstával utlumený a dosáhl meziročního tempa růstu 1,1 %.

Podle našeho nejnovějšího šetření úvěrových podmínek bank se ve čtvrtém čtvrtletí 2024 standardy pro poskytování úvěrů podnikům opět zpřísnily poté, co se během předchozích čtyř čtvrtletí stabilizovaly. Toto opětovné zpřísnění odráží především větší obavy bank z rizik, kterým čelí jejich klienti, a jejich menší ochotu samy tato rizika nést. Poptávka podniků po úvěrech ve čtvrtém čtvrtletí mírně vzrostla, ale celkově zůstávala slabá. Úvěrové standardy pro hypotéky se po třech čtvrtletích uvolňování celkově nezměnily, i když poptávka po hypotékách opět výrazně vzrostla, a to především z důvodu příznivějších úrokových sazeb.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky, je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Jsme odhodláni zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.