Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
Christine Lagarde
The President of the European Central Bank
Luis de Guindos
Vice-President of the European Central Bank
  • MĚNOVÉ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Athény, 26. října 2023

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci. Rád bych poděkovala panu guvernérovi Stournarasovi za jeho pohostinnost a vyjádřila naše zvláštní poděkování jeho pracovníkům za skvělou organizaci dnešního zasedání Rady guvernérů.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Dostupné informace celkově potvrzují naše předchozí hodnocení střednědobého inflačního výhledu. Nadále se očekává, že inflace zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu, a domácí cenové tlaky jsou nadále silné. Současně inflace v září značně poklesla, a to také v důsledku vlivů srovnávací základny, a většina hodnot jádrové inflace nadále zmírňovala. Naše dosavadní zvyšování sazeb se nadále výrazně promítá do podmínek financování. Tento vývoj stále více tlumí poptávku a tím pomáhá snižovat inflaci.

Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Na základě našeho stávajícího hodnocení usuzujeme, že základní úrokové sazby ECB jsou na úrovni, která dostatečně dlouhým působením k tomuto včasnému návratu výrazně přispěje. Naše budoucí rozhodnutí zajistí, aby naše základní úrokové sazby byly po nezbytně dlouhou dobu stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni.

Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ekonomika eurozóny zůstává slabá. Aktuální informace naznačují, že produkce zpracovatelského průmyslu nadále klesá. Utlumená zahraniční poptávka a přísnější podmínky financování stále více omezují investice a spotřebitelské výdaje. Dále oslabuje i sektor služeb. Důvodem je především přelévání slabší průmyslové aktivity do dalších sektorů, slábnutí stimulu vyvolaného znovuotevřením ekonomiky a plošnější působení vyšších úrokových sazeb. Je pravděpodobné, že po zbytek letošního roku zůstane ekonomika slabá. Ale s dalším poklesem inflace, zotavením reálných příjmů domácností a oživením poptávky po vývozu z eurozóny by ekonomika měla v následující letech posilovat.

Hospodářskou aktivitu dosud podporoval silný trh práce. Míra nezaměstnanosti dosahovala v srpnu historického minima 6,4 %. Současně jsou patrné náznaky, že trh práce slábne. Vzniká méně nových pracovních míst, a to i v sektoru služeb, což odpovídá tomu, jak se ochlazování ekonomiky postupně promítá do zaměstnanosti.

S ustupováním energetické krize by vlády měly pokračovat v ukončování souvisejících podpůrných opatření. Tento přístup je nezbytný, aby nedocházelo k posilování střednědobých inflačních tlaků, které by jinak vyžadovalo ještě přísnější měnovou politiku. Fiskální politiky by měly být koncipovány tak, aby zvyšovaly produktivitu naší ekonomiky a postupně snižovaly vysoký veřejný dluh. Strukturální reformy a investice k posílení nabídkové kapacity eurozóny, které by bylo podpořeno úplným prováděním programu „Next Generation EU“, mohou ve střednědobém horizontu pomoci snížit cenové tlaky a současně podpořit přechod na zelenou a digitální ekonomiku. Za tímto účelem by měla být před závěrem roku 2023 dokončena reforma rámce EU pro správu ekonomických záležitostí a měl by být urychlen pokrok směrem k unii kapitálových trhů a k završení bankovní unie.

Inflace

V září inflace poklesla na 4,3 % – oproti srpnu o téměř celý procentní bod. Je pravděpodobné, že se v blízkém horizontu dále sníží, neboť prudký nárůst cen energií a potravin zaznamenaný na podzim 2022 přestane mít vliv na meziroční hodnoty. Zářijový pokles byl plošný. Růst cen potravin opět zpomalil, ačkoli podle historických měřítek zůstává vysoký. V meziročním srovnání klesly ceny energií o 4,6 %, ale nejnověji opět vzrostly a staly se méně předvídatelnými vzhledem k novému geopolitickému napětí.

Inflace bez započtení cen energií a potravin klesla v září na 4,5 %, přičemž v srpnu činila 5,3 %. Tento pokles podpořily zlepšující se podmínky na straně poptávky, promítání předchozího snižování cen energií a dopad přísnější měnové politiky na poptávku a schopnost podniků určovat ceny. Výrazně klesla míra inflace v segmentu zboží (na 4,1 %) a služeb (na 4,7 %), přičemž růst cen služeb snižovaly také vlivy srovnávací základny. Zdá se, že cenové tlaky v oblasti cestovního ruchu a cestování zmírňují.

Většina ukazatelů jádrové inflace nadále klesá. Zároveň jsou stále silné domácí cenové tlaky, což odráží také zvyšující se význam rostoucích mezd. Ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání se nacházejí většinou poblíž 2 %. Některé ukazatele nicméně zůstávají na zvýšené úrovni a je třeba je pozorně sledovat.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena směrem dolů. Hospodářský růst by mohl být nižší, pokud by se vlivy měnové politiky ukázaly být oproti očekávání výraznější. Hospodářský růst by dále tlumila také slabší světová ekonomika. Základními zdroji geopolitického rizika jsou neoprávněná válka Ruska na Ukrajině a tragický konflikt vyvolaný teroristickými útoky v Izraeli. Možným důsledkem je, že podniky a domácnosti budou mít menší důvěru a pociťovat větší nejistotu ohledně budoucnosti a že bude hospodářský růst dále utlumen. Růst by mohl být oproti očekávání naopak vyšší, pokud by stále odolný trh práce a zvyšující se reálné důchody znamenaly, že lidé a podniky získají větší důvěru a zvýší své výdaje, nebo pokud by světová ekonomika rostla výrazněji, než se očekává.

Proinflační rizika by mohla pocházet z vyšších nákladů na energie a potraviny. Zvýšené geopolitické napětí by mohlo zvyšovat v blízkém horizontu ceny energií, zatímco by zvyšovalo nejistotu ohledně střednědobého výhledu. Extrémní počasí a obecněji rozvíjející se klimatická krize by mohly na růst cen potravin vyvíjet větší tlak, než se čekalo. Inflaci, a to i ve střednědobém horizontu, by mohl tlačit vzhůru také setrvalý růst inflačních očekávání nad naším cílem nebo vyšší než předpokládané zvyšování mezd a ziskových marží. Naproti tomu slabší poptávka – např. v důsledku silnější transmise měnové politiky nebo zhoršování hospodářského prostředí ve zbytku světa při větších geopolitických rizicích – by oslabila cenové tlaky, zejména ve střednědobém horizontu.

Finanční a měnové podmínky

Od našeho předchozího zasedání znatelně vzrostly dlouhodobější úrokové sazby, což odráží výraznější nárůst v dalších předních ekonomikách. Naše měnová politika se nadále výrazně promítá do širších podmínek financování. Bankám zdražilo financování a v srpnu opět vzrostly úrokové sazby z úvěrů podnikům na 5,0 % a u hypoték na 3,9 %.

Vyšší výpůjční sazby spolu se související redukcí investičních plánů a nákupů rezidenčních nemovitostí vedly ve třetím čtvrtletí k dalšímu prudkému poklesu poptávky po úvěrech, jak je uvedeno v našem nejnovějším šetření úvěrových podmínek bank. Standardy u úvěrů podnikům a domácnostem dále zpřísnily. Banky mají ve větší míře obavy ohledně rizik, kterým čelí jejich klienti, a jsou méně ochotné samy tato rizika nést.

Za této situace dále oslabila úvěrová dynamika. Meziroční tempo růstu úvěrů podnikům prudce kleslo, a to ze 2,2 % v červenci na 0,7 % v srpnu a na 0,2 % v září. Úvěry domácnostem zůstaly utlumené, přičemž tempo jejich růstu zpomalilo na 1,0 % v srpnu a na 0,8 % v září. V prostředí slabého objemu poskytnutých úvěrů a zmenšování rozvahy Eurosystému kleslo meziroční tempo růstu agregátu M3 v srpnu na -1,3 %, což je nejnižší úroveň zaznamenaná od vzniku eurozóny, a v září stále dosahovalo -1,2 %.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Dostupné informace celkově potvrzují naše předchozí hodnocení střednědobého inflačního výhledu. Nadále se očekává, že inflace zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu, a domácí cenové tlaky jsou nadále silné. Současně inflace v září značně poklesla, a to také v důsledku vlivů srovnávací základny, a většina hodnot jádrové inflace nadále zmírňovala. Naše dosavadní zvyšování sazeb se nadále výrazně promítá do podmínek financování. Tento vývoj stále více tlumí poptávku a tím pomáhá snižovat inflaci.

Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Na základě našeho stávajícího hodnocení usuzujeme, že úrokové sazby dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k našemu cíli. Naše budoucí rozhodnutí zajistí, aby za účelem dosažení tohoto včasného návratu byly základní úrokové sazby ECB stanoveny po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu přizpůsobit tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média