Pololetní informace o padělání eura

V druhé polovině roku 2006 bylo z oběhu staženo celkem 265 000 padělaných eurobankovek. Rozdělení padělků podle nominální hodnoty:

Bankovky v hodnotě 20 € jsou nadále padělány nejčastěji, následují bankovky v hodnotě 50 € a dále bankovky v hodnotě 100 €. V období od července do prosince 2006 představovaly bankovky těchto tří hodnot více než 90 % všech padělku nalezených v oběhu.

Počet padělků zůstal v posledních třech letech téměř stabilní, jak ukazují i tyto pololetní údaje:

Na tyto hodnoty je však třeba pohlížet v kontextu postupně rostoucího počtu pravých bankovek v oběhu (v druhé polovině roku 2006 v průměru 10,6 mld.). Předchozí zprávy také ukazují, že převážná většina (98 %) padělků byla zachycena v zemích eurozóny. V druhé polovině roku 2006 bylo přibližně 1 % padělků nalezeno v členských státech EU mimo eurozónu a zbývající 1 % v ostatních částech světa.

Kvalitě a ochranným prvkům eurobankovek může veřejnost důvěřovat. Eurosystém, tj. Evropská centrální banka (ECB) a 13 národních centrálních bank zemí eurozóny, však i nadále doporučuje, aby se veřejnost měla před možnými padělky na pozoru a pravost bankovek si ověřovala. Všechny druhy padělků lze od pravých bankovek snadno rozlišit hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním. Tento postup je popsán v informačních materiálech Eurosystému a na internetových stránkách ECB i národních centrálních bank Eurosystému. V případě pochybností je třeba podezřelou bankovku přímo porovnat s jinou, která je zaručeně pravá.

Eurosystém v boji proti padělání peněz velmi úzce spolupracuje s Europolem (který zveřejňuje informace o zachycení padělků eurobankovek a mincí před jejich uvedením do oběhu) a s Evropskou komisí (která odpovídá za zveřejňování informací o padělcích euromincí). Při potírání padělatelství udržuje Eurosystém také dobré pracovní vztahy s Interpolem a policejními složkami jednotlivých států. Kdokoli, kdo má podezření, že obdržel padělanou bankovku, by se měl obrátit buď na policii, nebo – pokud to pravidla v daném státě umožňují – na příslušnou národní centrální banku a sdělit co možná nejpodrobnější informace o původu bankovky.